Mzdová kalkulačka SVJ a bytového družstva

---

Vysvětlivky k mzdovým údajům

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

Dle ustanovení § 4 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, je plátcem jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, a to bez ohledu na výši odměny. Výjimky jsou:
- pro družstva, a to dle ustanovení § 5 písm. a) bod 4 zák. č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého plátcem pojistného není člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu (ve smyslu § 3 Zákoníku práce) k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, jenž činí 4 000 Kč,
- pro zaměstnance, kteří uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, a to dle ustanovení § 5 písm. a) bod 5 téhož zákona, taktéž za předpokladu, že v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu, jenž činí 4 000 Kč,
- pro zaměstnance, kteří uzavřeli dohodu o provedení práce, a to dle ustanovení § 5 písm. a) bod 3 téhož zákona, za předpokladu, že v kalendářním měsíci nepřekročili započitatelný příjem, jenž činí 10 000 Kč.

Sazba pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu a hradí jej z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatel (§ 9 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb.). Pokud se však nejedná o shora uvedené dva případy ani o osoby specifikované v § 3 odst. 8 zák. č. 592/1992 Sb. (odvádějící zdrav. pojistné u jiného zaměstnavatele, osoby s tělesným postižením, důchodce ad.) a zároveň je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, pak se pojistné vypočítá z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), který činí 18 900 Kč. V takovém případě se však podle § 10 zák. č. 592/1992 Sb. mění poměr úhrady pojistného mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a to tak, že pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů (tedy neplatí poměr 4,5 % připadjicí na zaměstnance a 9 % připadající na zaměstnavatele). Tento tzv. "dopočet do minima" hradí pouze zaměstnanec.

Pojistné na sociální zabezpečení

Pojem pojistné na sociální zabezpečení je definovaný v ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zahrnuje v sobě tři různé platby, a to:

• pojistné na důchodové pojištění
• pojistné na nemocenské pojištění
• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (který platí pouze zaměstnavatel)

Zcela zásadním a nejdůležitejším parametrem pro určení, jaké odvody za kterého zaměstnance bude SVJ či BD platit, je tzv. "rozhodný příjem" pro účast na nemocenském pojištění (pozn.: zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění používá pro rozhodný příjem pojem "započitatelný příjem"). Podle ustanovení § 6 odst. 2 zák. č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění a Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, rozhodný příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění činí 4 000 Kč.

Podle ustanovení § 6 odst. 4 a § 7a odst. 1 zák. č. 187/2006 Sb. však zaměstnanci na nemocenském pojištění účastni nejsou, pokud pracují na základě dohody o provedení práce a zaměstavatel jim nevyplatil za měsíc více než 10 000 Kč započitatelných do vyměřovacího základu.

Podle ustanovení § 3 odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb. jsou zaměstnanci poplatníky pojistného na důchodové pojištění jen, pokud jsou účastni na důchodovém a zároveň nemocenském pojištění.

Podle ustanovení § 3 odst. 2 zák. č. 589/1992 Sb. jsou zaměstnavatelé poplatníky pojistného na sociální zabezpečení jen, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odst. 3; tedy zaměstnance, kteří jsou účastni na důchodovém a zároveň nemocenském pojištění.

Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti

Podle ustanovení § 6 odst. 4 zák. č. 586/1992 Sb. se z příjmu ze závislé činnosti sráží daň (srážková daň), pokud:
- zaměsnanec neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a zároveň
- je se zaměstnancem uzavřena dohoda o provedení práce a zaměstnanci v daném měsíci bylo vyplaceno 10 000 Kč a méně, nebo
- se zaměstnanecem je uzavřena jakákoli smlouva (pracovní, DPP, DPČ, o výkonu funkce), ale bylo mu vyplaceno 4 000 Kč a méně.

V ostatních případech se na daň hradí záloha (zálohová daň).

Podle ustanovení § 38h odst. 2 zák. č. 586/1992 Sb. sazba zálohy na daň z příjmu fyzických osob činí 15 % pro část základu do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu přesahující 3násobek průměrné mzdy.

Pokud zaměstnanec u zaměstnavatele prohlášení k dani podepíše, pak lze zálohovou daň snižit o případné slevy na dani a daňové zvýhodnění (blíže viz dále).

Slevy na dani z příjmu fyzických osob

Sleva na poplatníka činí 30 840 Kč, t.j. 2 570 Kč měsíčně (§ 35ba odst. 1 písm. a) zák. č. 586/1992 Sb.).

Sleva na manžela činí 24 840 Kč, t.j. 2 070 Kč měsíčně (§ 35ba odst. 1 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb.).

Sleva na manžele, který je držitelem průkazu ZTP/P činí 49 680 Kč, t.j. 4 140 Kč měsíčně (§ 35ba odst. 1 písm. b) zák. č. 586/1992 Sb.).
(dle § 35bb odst. 2 ZDP lze slevu na manžela uplatnit pouze tehdy, pokud poplatník žije ve společně hospodařící domácnosti s manželem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, a manžel poplatníka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68000 Kč.)

Sleva na invaliditu I. a II. stupně činí 2 520 Kč, t.j. 210 Kč měsíčně (§ 35ba odst. 1 písm. c) zák. č. 586/1992 Sb.).

Sleva na invaliditu III. stupně činí 5 040 Kč, t.j. 420 Kč měsíčně (§ 35ba odst. 1 písm. d) zák. č. 586/1992 Sb.).

Sleva na držitele průkazu ZTP/P činí 16 140 Kč, t.j. 1 345 Kč měsíčně (§ 35ba odst. 1 písm. e) zák. č. 586/1992 Sb.).

Sleva na studenta byla novelou zákona o daních z příjmů provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. s účinností od 1.1.2024 zrušena.

Sleva na umístění dítěte (školkovné) byla novelou zákona o daních z příjmů provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. s účinností od 1.1.2024 zrušena. Do té doby platilo následující:
Sleva na umístění dítěte (školkovné) odpovídá výši skutečných ročních nákladů vynaložených na umístění dětí do předškolního zařízení, avšak u každého dítěte maximálně do částky 0 Kč (§ 35ba odst. 1 písm. g) a § 35bb zák. č. 586/1992 Sb.). A protože se jedná o roční náklad na školku, nelze o tuto slevu na dani snižovat měsíční zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti či z podnikání.

Daňové zvýhodnění (daňový bonus)

Daňové zvýhodnění není to samé jako sleva na dani, resp. jako sleva na dani se počítá jen do výše daně, a pokud je vypočítána vyšší než daň, pak jeho část převyšující daň je daňovým bonusem. Daňový bonus pak lze v daném měsíci nárokovat u správce daně, který jej zaměstnanci vyplatí.

Proto je třeba nejdříve vypočítat daň, poté uplatnit dostupné slevy na dani (čímž se daň sníží) a teprve poté vypočítat daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění na děti, jimž je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, je dvojnásobné (§ 35c odst. 7 zák. č. 586/1992 Sb.) a jelikož zákon nestanoví pořadí pro specifikaci dítěte (např. podle jeho věku), pro nejž se daňové zvýhodnění uplatní, je vždy výhodnější uvádět dítě se ZTP ve formuláři na vyšší pořadové místo.

Daňový bonus lze uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč a poplatník měl ve zdaňovacím období příjem ze závislé činnosti nebo z podnikání alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. (§ 35c odst. 3 a 4 zák. č. 586/1992 Sb.). Nařízením vlády č. 286/2023 Sb. se od 1. ledna 2024 výše minimální mzdy stanoví na 18 900 Kč.

V případě odvodu zálohy na daň však lze měsíční daňový bonus nárokovat u správce daně pouze činí-li alespoň 50 Kč (§ 35d odst. 4 zák. č. 586/1992 Sb.).

Zaokrouhlování

Podle ustanovení § 2 odst. 2 zák. č. 592/1992 Sb. se pojistné na všeobecné zdravotní pojištění zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Podle ustanovení § 5d zák. č. 589/1992 Sb. se vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Podle ustanovení § 7 odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb. se pojistné na sociální zabezpečení zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Podle ustanovení § 16 odst. 2 a § 16a odst. 2 zák. č. 586/1992 Sb. se základ daně z příjmu fyzických osob zaokrouhluje na celé stokoruny směrem dolů. (pozn.: samotnou daň proto již není nutné zaokrouhlovat)

Podle ustanovení § 38h odst. 1 zák. č. 586/1992 Sb. se základ zálohy na daň z příjmu fyzických osob do 100 Kč zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru (základ zálohové daně).

Podle ustanovení § 38h odst. 3 zák. č. 586/1992 Sb. se záloha na daň z příjmu fyzických osob zaokrouhlí na celé koruny nahoru (zálohová daň).

Podle ustanovení § 36 odst. 3 zák. č. 586/1992 Sb. se základ daně i následně vypočtená daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (základ srážkové daně i sama srážková daň) zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.